USA - září - 2009

Najednou ale nemuzu usnout, ale pak se probouzim a je 730, venku krasne svetlo
vychazejiciho slunce. Jedeme po dalnici 78mph, povolenych 75. Vsude se pasou
kravy, vali se mlha. Silnice je totalne rovna, vidime krasne americke
farmicky, kupodivu uz vidame i nejaka auta. Kolem 0900 nam pomalu dochazi
palivo, hledame nejake bistro na snidani. Po par minutach se jedno objevuje,
navic s levnym benzinem. Sjizdime, pomalu se protahujeme, jdeme dovnitr. Maji
tu i Free WiFi. Dostavame Menu, vybirame malou americkou snidani. WiFi nejak
nefunguje, tak se dostavam na router, ktery restartuji a zacina to behat,
posilam denik a fotky, doufam, ze se budou libit. Resime, jak pojedeme dal, v
jakem poradi budeme veci v okoli navstevovat, dokonce uz se blizime moji
papirove mape.
Nabirame plnou, ridici se stridaji a jdu zas zkusit usnout. Ridi Vasek a Ales
pospava. Jedem porad porad rovne, semtam neco vyfotim, proste nuda, ani
nevidime vozy policie, divna koncina. Blizime se k Badlands, objevuji se
cedule s ukazateli a tak se domlouvame pres vysilacku kam a jak, sjizdime.
Po par kilometrech dojizdime k strazni budce, kde nase prvni auto kupuje vjezd
do parku, my kupujeme rocni annual pass. Pred nami se otvira vyhlidka na
prerii, hned nas upouta cedule s napisem Beware rattlesnakes! Pod ni je
nakreslen krasny chrestys. Je cca 1300, prave poledne, nebe bez mracku,
slunce proti nam, takze fotky asi nebudou stat za nic, ale za pokus nic
nedame. Za 20 minut toho mame dost a tak jsi prvni auto jede vymenit
vstupenku za rocni pass a nasledne delame kolecko po parku. Nejprve
zastavujeme na kazde vyhlidce, ale postup zastavit, vyklidit se, zamknout,
vyfotit, nalozit, jet nas rychle prestane bavit.
Jedna z mnoha vyhlidek zobrazovala mistni vykopavky – predchudce psa a dalsi
zvirata – kosti, zuby atd... U teto vyhlidky si taky sedame a jime melouna a
dalsi zbytky, ktere by se uz jinak asi musely vyhodit. Jedeme dal, chceme
videt bizony, to se nam ale nedari. Najednou vidime u krajnice zaparkovana
auta a kousek od nich behajici svisti, americane rikaji poustni mysi.
Nory byly asi 10cm siroke a u nich vzdy stal hlidac, ktery piskal a varoval
ostatni sviste, ze prisli nezvani hoste. Prehodil jsem si objektiv a s 300mm
kanonem sel na lov. Podarilo se mi par peknych svistiku, nasedli jsme a jeli
dal.
Na dalsi vyhlidce stavime a ja si vsimam na obzoru prasne cesty a taky krav,
soudim, ze to jsou bizoni. Dohadujeme se, ze to risknem a pojedem po prasne
ceste. Ta pekne drnca, ale nakonec dojizdime k mym kravam, zadni bizoni.
Jedem dal a konecne vidime ve vzdalenosti asi 500m 3 bizony, smutne.
Jedem po ceste dal, ta konci a meni se v asfaltku, vyjizdime z parku a stavime
u tuistickeho centra. Vasek tam bere info o kempech a pta se na bizony. Ti se
vyskytuji v parku Custer ale museli bychom tam zaplatit pekne vysoke vstupne,
tak se na to asi vykalem. Zjistuji, ze nemam mobilni signal. Jedem do Rapid
city a prkujeme pred WM, jdeme nakoupit. Kupujeme obligatni jidlo – pecivo,
piti, k tomu navic burty, kterych je 20, na kazdeho tudiz 3, ja si kupuju
nuz. Dohadujeme se, ze do kempu nepojedeme, protoze bychom byli 4 dny bez
sprchy. Mistni kempy, od kterych mame prospekty jsou totiz bez sprch a
elektriky, o wifi nemluve.
Hledame nejaky hotel podle GPS, ale porad jezdime dokola, uz je skoro 1800.
Prestava nas to bavit a tak volime dalsi hotel – Super 8. Petr se jde zeptat,
ochotna pani recepcni mu radi, at rezervujeme pres internet, dokonce mu dava
kod, abychom se napojili na jejich wifi. Pripojujeme se, ale lepsi cenu nez
89,50 za pokoj pro 4 nenachazime. Zacina mi dochazet trpelivost, mam hlad a
nechce se mi stat hodiny na parkovisti a hledat hotel, Vasek chce vyhledat
jeste 4 dalsi hotely, ale cena je bud stejna, anebo nelze rezervovat. Nakonec
jedem do motelu6, kde platime 80USD za pokoj.
Rozhoduje se, ze budeme mit burty a ze si je uvarime na nasem varici, na
pokoji je ale hlasic pozaru, ktery by mohl spustit. Pri prijezdu s ale Vasek
vsima, ze je u bazenu zahradni gril, vetsina chce grilovat. Jdu se umyt, ze
sprchy tece jen studena voda, damned, po po chvili si zvykam, pak najednou
vyhrkne varici. Prepinam na polovicni teplotu a koncim. Hned jak vylezu
koukam, ze jsou vsichni u nas na pokoji a smeji se, nechapu cemu.
Sli ke grilu a zjistili, ze neni uhli, sli se poptat do recepce a pani
vytrestila oci a vysvetlila jim, ze gril je majitele objektu a ze kdyz na nej
sahnou, tak je boss zabije. Miji me, co je na tom vtipneho, dochazi mi, ze
toho maji vsichni uz plne kecky. Sedame si dolu na lavicku, rozbalueme varic
a zaciname varit parky. Vode se moc nechce a tak to strasne dlouho trva,
Bavime se o nocnim prejezdu, jeste ze uz nas zadna takhle dlouha cesta
neceka. Dalsim bodem je to, ze mame den naskok, cestu jsme stihli o den driv.
Zacina foukat a Tomas si seda na lavicku, aby zakryl varic, ktery zacal
zhasinat, ostatni se smeji.
Beru si syrovy parek s chlebem, cekat na jidlo se mi nechce, za 20 minut je i
prvni varka parku. Jeste si beru jeden vareny, bavime se o dalsim programu a
zbyvaji nam 3 varene a 3 syrove parky. Balime veci, dohadujeme se, ze se
dalsi den nevstava na budik a jdeme na pokoj, rychle usiname.
Pondeli, 7. zari
Rano se budim v 0745, zadny pohyb, tak se otacim a spim dal. Znovu se
probouzim v 0845, kdyz Petr neco dela, zaciname vstavat. K snidani mame burty
ze vcera, v druhem pokoji zadny pohyb. Okolo 1000 se jdu vedle podivat, jeste
nevstali. Zaciname balit, druhy pokoj uz je taky pripraven, nakladame veci,
odjizdime smer Mt. Rushmore, ridi Vasek, ja sedim vedle. Velice rychle se
ztracime z dohledu a i ze signalu vysilacek. Zase. Snad druhe auto pochopi a
pojede az na parking. Jedeme a jedeme, stoupame do hor, hory se rozestupuji a
vidime uchvatne dilo lidskeho umu, hlavy 4 americkych presidentu vytesane do
skaly.. Kdyz se blizime k parkovisti, vysilam info a konecne se mi ozyva
druhe auto, vyborne.
Stanoviste 3, hlasim a za par vterin uz vidim nase druhe auto. Vylezame,
bereme vodu a hura na pamatnik. Vstup je monumentalni, nasleduje turisticke
centrum a 50 sloupu, na kterych je vzdy nazev statu, rok, kdy se pridal do
unie a jeho vlajka. Prichazime na vyhlidkovou terasu, ze ktere je vse jako na
dlani, pred nami je v hloubce amfiteatr, ve kterem se asi hraje divadlo.
Fotime a vydavame se na okruzni prochazku, ktera nas dovede do vetsi
blizkosti skaly.
Jdeme po drevenych lavkach a mijime indianske typi. Na dalsi vyhlidce se Petr
pta nejake americke turistky, proc tam jsou prave tito 4 presidenti. George
Washington – porazil Anglicany, prvni prezident, Thomas Jefferson, autor
deklarace nezavislosti, Abraham Lincoln - zrusil otroctvi a nakonec Theodor
Roosevelt – byl dobry president, ale ja myslim, ze je tam spis proto, ze to
za jeho vlady tesali. Pani se ptala, odkud jsme, jestli z Madarska, tak jsme
vysvetlili, ze z Cech. Ptala se, jak mame radi sousedy, tak jsme rikali, ze
si nevadime a jeji zrejme manzel rikal: They're our neighbours and we hate
them. Pak jsme se ptali, kolik americkych presidentu bylo zavrazdeno,
jmenoval jsem Kennedyho a Lincolna, pani prekvapilo, kdyz jsem jmenoval Johna
Wilkise Bootha a doplnil jsem, ze ho zastrelil v divadle. Dejiny asi nejsou
beznou cinnosti Americanu. Jmenovala pak jeste jednoho, nebo dva a jeji
manzel rikal: "Obama!". Nato se zasmal a manzelka mu venovala ostry pohled a
komentovala to slovy, at ho neposlouchame. Asi republikan. Nakonec se
rozloucila a my jsme pokracovali dal a videli presidenty z jinych uhlu. V
dolni casti bylo jeste muzeum ve ktere ranger vysvetloval, jak cely kolos
vznikal. 900 000 tun skaly muselo byt odebrano z horskeho masivu. 90 procent
s pomoci dynamitu, 10 procent sbijeckami, pri teto cinnosti navic nebyl nikdo
zabit. Jednou se utrhla lanovka s 5 delniky, ale prezili. Hodne delniku
zemrelo nasledne na silikozu, ale to uz se do statistik nepise. Dale jsme
videli velkou maketu, ktera slouzila jako vzor a v obchode se suvenyry meli
americke dokumenty. Deklaraci nezavislosti, ustavu a dalsi, vazne jsem
premyslel, ze bych si ustavu koupil. Dale meli moc pekne stribrne dolary.
Sesli jsme se u vchodu, nasedli do aut a zamirili k jezeru Sheridan, kde melo
byt koupani a puvodne se tam melo i kempovat. Ztratili jsme se uz po vyjezdu
z parkoviste, takze jsme doufali, ze se nasledne nejak sejdeme. Sedel jsem na
zadnich sedackach a psal denik, Vasek ridil a Ales navigoval.
Zastavili jsme pred platici budkou a za 4 minuty se ozvala vysilacka, nasi
jsou asi blizko. Nahlasili jsme svou polohu a za chvili byli u nas. Vjeli
jsme a zaplatili 6 dolacu za auto. Vzali jsme jidlo z auta a zacli delat
picnic u stolecku. Jime a dosly nakrajene papriky, tak beru nuz a zacnam ji
okrajovat. Uz to skoro mam, ale narazim na tuzsi kousek a najednou nuz
projede paprikou a zastavi se az o muj palec. Nastesti nic hlubokeho, ale
krev pekne vyteka. Beru papirovy kapesnik, zamackavam si ranu a pri tom mi
kapne kapka do batohu na netbook, takze uz neni jen nudne bily.
Dojedli jsme a Vasek se vyrazi vykoupat, nikomu dalsimu se nechce, jdeme
okostovat vodu a je fakt studena. Sedime, sedime, pocitame, jak a kam jeste
budeme muset a najednou koukame, ze uz je 1600. Balime veci a vyrazime do
Rapid city do WM nakoupit zasoby na pobyt v Yellowstonskem narodnim parku.

pokracovani priste