Rano se budime po 0800, kluci jdou na snidani o neco drive, nez ja, ale rychle se vraci. Jdu se podivat a chapu proc, k snidani jsou jen kolacky narezane na pul a k tomu ne zrovna dobra kava. Po navratu rezervujeme ubytovani v hotelu Super8 v Los Angeles, 5 mil od letiste. Se spozdenim oproti planu v 0945 vyrazime k akvariu, dorazime k nemu kolem 1000 a zacina hlavni vyzva dnesniho dne, najit volne parkovaci misto a idealne zadarmo.
Rychle se vzajemne ztracime a ve vysilackach pouze slysime, ze druhe auto chce parkovat nekde u akvaria s 2h limitem. Jedeme pekne dokola a hledame misto, vidime parkovani za 15 dolaru, za 10 dolaru, zajizdime na parkoviste k obchodu, kde Vasek navrhuje, ze bychom mohli auto nechat. Pred obchodem je ale cedule Tow zone, No aquarium parking, tak Ales startuje a jedeme dalsi kolecko. V 1022 se nam podari zaparkovat v parkovacim dome, kde je celodenni parkovani za 10 USD.
Venku je pekne hnusne, asi stale nejaka bourkova fronta, stejna, ktera byla vcera, neni jasne, jestli je to mrholeni, mlha, anebo dest. Vystupujeme z auta, ob par mist nachazime druhe auto, jdeme cikcak k akvariu. Za 6 minut jsme u nej a nemuzume najit Toma s Anickou. Pavel koukne do mobilu a pred 15 minutami mu prisla SMSka, kde jsme a pred 5, ze cekaji u tucnaku. Zarazujeme se do fronty a pomalu se blizime k pokladnikovi, ktery od nas vybere 30 USD za vstup.
Chvili patrame, ale nakonec tucnaky najdeme, krmeni je ale dost trapne, zadna akce, krmic jen dava ryby primo do huby tucnakum a druhy clovek zapisuje, ktery tucnak toho kolik sezral. Rozdelujeme se a davame si sraz za dve hodiny u informaci, tj. 1240. Prochazime s Alesem a Pavlem akvarko, semtam narazime na nekoho z nasi vypravy.
Nejvice me zaujaly morske vydry, vetsinu dne prospi – lezi na zadech, s packami na brisku, semtam zakormidluji nohou. Dalsi velice zajimavou expozici byly meduzy, krasne provazce jsou ale casto smrtici. Velka cast byla venovana morskym konikum, byla otevrena nedavno a bylo v ni asi 10 ruznych druhu koniku, nekteri vypadaji velice bizarne, napr. jako kvetina.
Posledni vetsi atrakci mimo bilych zraloku v milion galonu velkem akvariu jsou volne bazeny, kde je mozne si zivocichy osahat, nejvetsi naval byl u bat ray – rejnoku. Ti byli ale dost znechuceni a tak vetsinou pred prackami turistu obratne klickovali. Sesli jsme se na miste schuzky a Anicka rikala, ze to s Tomem nestihaji a ze bychom zustali jeste hodinu. Tak jsme si sli osahat rejnoky a nafotit morske vydry.
Vysli jsme z akvaria, nasedli do auta a vyjeli hledat jidlo, Vasek nas presvedcil na Denny's, ktery byl vzdaleny asi 9 mil. Po ceste jsme se domluvili s druhym autem, ktere nam po prijezdu reklo, proc jsme jeli sem, kde je to daleko a neuveritelne pomala obsluha a nejeli jsme do toho 2 mile od akvaria. Nase navigace bohuzel nema Denny's. Nejak jsme se najedli, od vcera se nic nezmenilo, neuveritelne pomala obsluha a vyjeli na cestu do LA.
Velkou cast cesty jsem psal denik a pripravoval fotky, nakonec jsme nejeli po cele Pacific Coast Highway, ale jen po jeji casti, udelali zkratku pred Vandenbergovou leteckou zakladnou a po 101 pokracovali do Santa Barbary. Po ceste jsme jednou tankovali v Los Alamos. Jdu na zachod a po ceste zpet me miji potetovany rastaman typek, na zachode zbyl Pavel. Za chvili se vraci do auta a rika, ze tolik fuck v zivote neslysel. Za rastamanem na zachod dorazil jeho kumpan a zacali se hadat, kazde druhe slovo pry bylo fuck. Z benzinky jsme ujeli a nastesti zadnou strelbu neslyseli, dojezd do Santa Barbary byl cca 1900.
Dojeli jsme do Santa Barbary, kde jsme museli znovu tankovat, na benzince jsme zkusili signal a z druhe strany se neco ozvalo. Dohodli jsme se, ze pojedeme do centra mesta podle navigacek a tam se nejak setkame, to se opravdu povedlo. Pak jsme zamirili na plaz, zaparkovali pred nejakym barem a sli se podivat na splouchajici tmu, jak to trefne nazval Pavel. Za 10 minut jsme se nalodili a zamirili smer LA.
Ptal jsem se Alese, jestli nechce vystridat, ale on ze ne a po ceste zacal zavodit, podarilo se mu prekonat i 85, coz je na 65 docela vykon. Druhe auto nam pustilo buceni do vysilacky, ze jedeme jako dobytek, po ceste jsme mijeli Porsche, Hummery, Corvetty i Ferrari. Uz jsme hlasili do vysilacky, ze se sejdeme bud v hotelu, nebo ve vezeni, ale pak Ales trochu zpomalil, takze jsme jeli v baliku s ostatnimi vozy.
Kolem 2120 jsme dorazili do hotelu, rezervace byla opravdu platna a vyfasovali jsme pokoje 305 a 315. Na pokoji nam fungoval internet, tak jsem poslal denik vcetne fotek, Ales pustil televizi a vytuhnul, ostatni pomalu zacali usinat a kolem 0100 jsem sel spat i ja.
Rychle se vzajemne ztracime a ve vysilackach pouze slysime, ze druhe auto chce parkovat nekde u akvaria s 2h limitem. Jedeme pekne dokola a hledame misto, vidime parkovani za 15 dolaru, za 10 dolaru, zajizdime na parkoviste k obchodu, kde Vasek navrhuje, ze bychom mohli auto nechat. Pred obchodem je ale cedule Tow zone, No aquarium parking, tak Ales startuje a jedeme dalsi kolecko. V 1022 se nam podari zaparkovat v parkovacim dome, kde je celodenni parkovani za 10 USD.
Venku je pekne hnusne, asi stale nejaka bourkova fronta, stejna, ktera byla vcera, neni jasne, jestli je to mrholeni, mlha, anebo dest. Vystupujeme z auta, ob par mist nachazime druhe auto, jdeme cikcak k akvariu. Za 6 minut jsme u nej a nemuzume najit Toma s Anickou. Pavel koukne do mobilu a pred 15 minutami mu prisla SMSka, kde jsme a pred 5, ze cekaji u tucnaku. Zarazujeme se do fronty a pomalu se blizime k pokladnikovi, ktery od nas vybere 30 USD za vstup.
Chvili patrame, ale nakonec tucnaky najdeme, krmeni je ale dost trapne, zadna akce, krmic jen dava ryby primo do huby tucnakum a druhy clovek zapisuje, ktery tucnak toho kolik sezral. Rozdelujeme se a davame si sraz za dve hodiny u informaci, tj. 1240. Prochazime s Alesem a Pavlem akvarko, semtam narazime na nekoho z nasi vypravy.
Nejvice me zaujaly morske vydry, vetsinu dne prospi – lezi na zadech, s packami na brisku, semtam zakormidluji nohou. Dalsi velice zajimavou expozici byly meduzy, krasne provazce jsou ale casto smrtici. Velka cast byla venovana morskym konikum, byla otevrena nedavno a bylo v ni asi 10 ruznych druhu koniku, nekteri vypadaji velice bizarne, napr. jako kvetina.
Posledni vetsi atrakci mimo bilych zraloku v milion galonu velkem akvariu jsou volne bazeny, kde je mozne si zivocichy osahat, nejvetsi naval byl u bat ray – rejnoku. Ti byli ale dost znechuceni a tak vetsinou pred prackami turistu obratne klickovali. Sesli jsme se na miste schuzky a Anicka rikala, ze to s Tomem nestihaji a ze bychom zustali jeste hodinu. Tak jsme si sli osahat rejnoky a nafotit morske vydry.
Vysli jsme z akvaria, nasedli do auta a vyjeli hledat jidlo, Vasek nas presvedcil na Denny's, ktery byl vzdaleny asi 9 mil. Po ceste jsme se domluvili s druhym autem, ktere nam po prijezdu reklo, proc jsme jeli sem, kde je to daleko a neuveritelne pomala obsluha a nejeli jsme do toho 2 mile od akvaria. Nase navigace bohuzel nema Denny's. Nejak jsme se najedli, od vcera se nic nezmenilo, neuveritelne pomala obsluha a vyjeli na cestu do LA.
Velkou cast cesty jsem psal denik a pripravoval fotky, nakonec jsme nejeli po cele Pacific Coast Highway, ale jen po jeji casti, udelali zkratku pred Vandenbergovou leteckou zakladnou a po 101 pokracovali do Santa Barbary. Po ceste jsme jednou tankovali v Los Alamos. Jdu na zachod a po ceste zpet me miji potetovany rastaman typek, na zachode zbyl Pavel. Za chvili se vraci do auta a rika, ze tolik fuck v zivote neslysel. Za rastamanem na zachod dorazil jeho kumpan a zacali se hadat, kazde druhe slovo pry bylo fuck. Z benzinky jsme ujeli a nastesti zadnou strelbu neslyseli, dojezd do Santa Barbary byl cca 1900.
Dojeli jsme do Santa Barbary, kde jsme museli znovu tankovat, na benzince jsme zkusili signal a z druhe strany se neco ozvalo. Dohodli jsme se, ze pojedeme do centra mesta podle navigacek a tam se nejak setkame, to se opravdu povedlo. Pak jsme zamirili na plaz, zaparkovali pred nejakym barem a sli se podivat na splouchajici tmu, jak to trefne nazval Pavel. Za 10 minut jsme se nalodili a zamirili smer LA.
Ptal jsem se Alese, jestli nechce vystridat, ale on ze ne a po ceste zacal zavodit, podarilo se mu prekonat i 85, coz je na 65 docela vykon. Druhe auto nam pustilo buceni do vysilacky, ze jedeme jako dobytek, po ceste jsme mijeli Porsche, Hummery, Corvetty i Ferrari. Uz jsme hlasili do vysilacky, ze se sejdeme bud v hotelu, nebo ve vezeni, ale pak Ales trochu zpomalil, takze jsme jeli v baliku s ostatnimi vozy.
Kolem 2120 jsme dorazili do hotelu, rezervace byla opravdu platna a vyfasovali jsme pokoje 305 a 315. Na pokoji nam fungoval internet, tak jsem poslal denik vcetne fotek, Ales pustil televizi a vytuhnul, ostatni pomalu zacali usinat a kolem 0100 jsem sel spat i ja.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
0 komentářů:
Okomentovat