USA - září - 2009

Blik, koukam na hodinky a je 0315, trochu brzo na vychazku po meste. Otocim se a spim dal. Dalsi probuzeni, je 0545, za chvili uz budeme vstavat, ale chce se mi? Chviku se valim, ale najednou zacina zvonit Alesuv budik, za par vterin ten muj. No jo, tak teda vstanem. Snazim se delat co nejmensi hluk, abych neprobudil zbyle osazenstvo, tj. Vaska a Petra. Moc se to bohuzel nepovedlo.
Tukam na dvere vedle, Tomas uz je pripraven, akorat Ales trochu zdrzuje, cisti si zuby, to nechavam na pozdeji. Jdeme seserelou ulickou na hlavni silnici, mijime recepci, kde prave zacinaji podavat snidani. Nabirame kurz Tabernacle, resp. jdeme spise po pameti. Ulice sviti, nikde nikdo, jen obcas projede nejake auto, casto policejni.
Zkousime vyfotit par nocnich fotek, pokladam fotak na kose, sloupky, parkovaci automaty, co se zkratka namane. Vetsina fotek je lehce mazla, ale neco z toho snad bude pouzitelne. Jdeme porad doleva, zjistujeme, ze musime na vetsine prechodu mackat tlacitka, ale muzeme chodit i na cervenou. Mijime dva spici bezdomovce u vchodu do nejakeho obchodu, na zastavce v jemnem svitu lampy pokuruji dva typci. Koukaji na nas lehce konsternovane, rychle se domlouvame, ze jestli k nam zamiri, davame 180 otocku a mizime.
Prichazime k chramu Tabernacle, ktery vypada monstrozne, uprostred moderniho mesta chram v neogotickem stylu pusobi jako pest na oko, nastesti je schovan mezi vyssimi budovami. Mijime ho a pokracujeme krestanskym parkem kolem mrakodrapu, z ktereho se klube administrativni budova cirkve Pozdniho dne. Nebyl jsem ve Vatikanu, abych mohl soudit, tato cirkev mi prijde prebujela a nechapu, na co potrebuje takove monstrum.
Jdeme dal a mijime mnohem modernejsi chram, stoupame do kopce k vytouzenemu kapitolu Tedy, on to mozna neni kapitol, protoze sipky ukazovaly presne na opacnou stranu, ale vypada jako kapitol ve Washingtonu (tam jsem tedy taky nebyl, ale podle fotek tomu tak je).
Lezeme do docela kruteho kopce, prijde mi to jako trening na San Francisco, dokonce je tu i takovy pekny schod, ale auta jezdej dost pomalu, takze ani neskaci, ani nedrhnou. Po deseti minutach prichazime na nejspodnejsi cast parku, ve kterem je Utah State Capitol umisten.
Chvili behame po travniku, abychom nasli vhodny uhel a svetlo, slunce pomalu nekde za horami opousti obzor. Kolem projizdi hlidka State Trooperu, tak zakratko uvidime, jestli se zde po travniku smi behat. Asi smi, anebo se jim nechtelo vystupovat, ale vzduch po ranu byl velice prijemny.
Jdeme do prave casti, kde je celny pohled na Capitol, pokladam fotak na zidku a pomoci vicka od objektivu delam provizorni stativ. Tomas rozklada stativ, Ales poklada fotak o neco dale. Capitol je pekne osvetlen, jednak vychazejicim sluncem, jednak jeho nocnim osvetenim. Je ticho, ptaci zatim nervou, auta nejezdi, jediny zvuk ktery slysime je tiche strikani vody z ostrikovacu. Travnik zde maji perfektni, husty a strizeny tak akorat.
Po deseti minutach foceni se vracime, je 0710, meli bychom byt do 0800 zpet. Jdeme kolem chramu a fotime ho z jineho uhlu, slunce uz se vydrapalo i nad hory obklopujici mesto, jemne nacervnala zare se meni na ostrou zlutou a teplota zacina jit strme vzhuru. Predpoved tvrdi 92st. fahrenheita. Za nami jde chlapek s velkou brasnou a Nikonem D90 na krku. Foti prakticky to same, co my, dokonce i ze stejnych mist. Od chramu je to jn par minut a tak jsme v 0754 zpet v pokoji.
Vsichni jsou uz vzhuru a pomalu se chystaji na snidani. Zkousim volat domu, ale nikdo to nebere, ale zrovna mi telefon funguje. Na tu se vydavame ve 4clenne skupince ja, Ales, Vasek a Petr v 0815 a zjistujeme, ze stejny napad mela cela Cedar High School, ktera zde byla zrejme na skolnim vylete. Urvu misto u jednoho stolu pro 4, ostatni si jdou nabrat, po nich vyrazim ja. Na cornflaky chut nemam, davam si poradnou sberacku vajicek a americkou specialitu – trouhane osmahnute brambory. K tomu velka nicmoc kava a muffinek a snidane je vyrizena, dalsi bude nejspise az vecere. Tom s Annickou a Pavlem dorazi za chvili a take nachazeji misto, takze kolem 0900 se schazime na pokoji a resime, co dal. Vasek a Petr chteji na pamatky, Pavel nevi, Tom, Anicka a Ales do bazenu. Nikam se mi moc nechce, tak zustavam na pokoji a resim veci okolo deniku, novinek a znovu zkousim volat domu. Na podesate mi to zacne zvonit, hovor se spoji, ale nic neslysim. Nakonec mi prichazi SMS, ze se domluvime pres ICQ. Na asi 20 pokus se mi konecne povede dovolat a zjistuji, co je doma noveho. Cela rodina vcetne znamych sleduje tento blog jako nejakou mexickou telenovelu a na mape si prochazeji mista, kde aktualne jsme, nebo jsme se pohybovali. V Cechach pry porad blbnou s volbami, takze nic noveho.
Kolem pul 11 prichazi Ales a zaciname balit, klicky musi byt odevzdany do 1, jinak uctuji dalsi noc. V 1045 prichazi Vasek s Petrem, to mame uz sbaleno a ceka se jen na Pavla. Ten sel do mesta sam a nikdo ho nevidel, tak snad dorazi. V 11 vyklizime pokoje, ale Pavel stale nikde. Nastesti na recepci nechteji kartu, takze nas ubytovani opravdu stalo temer neuveritelnych 62 USD.
Domlouvame se, kam pojedeme dal, odhlasovavame Wallmart, Petr chce jeste predtim do knihovy, protoze musi vytisknout elektronickou letenku. Pavel prichazi v 1117 a omlouva se, ze se zdrzel, nastesti se ale nic nestalo. Vyjizdime, ja Ales a Vasek jedeme smer Wallmart a zbytek jede nejprve do knihovny. Vyjizdime trochu blbe, ridi Ales, ale udelame tri otocky a jsme na spravne adrese, vyjizdime na parking v prvnim patre. Natahujeme slunecni clonu a prohlizime mapu. Ob auto zastavuji tri cernosky a ptaji se, jestli jsme na road tripu a odkud jsme. Tak rikam, ze jedeme z NY do LA a ze jsme z Evropy – Ceske Republiky, pokyvaji hlavou, ze vedi o co jde a jdou nakupovat. Cekame dal a zkouime vysilacku, porad zadny kontakt. Ve 1200 se cernosky vraceji, asi to byl jen nejaky rychlonakup. Ve 1212,12 nam dochazi trpelivost a jdeme do Wallmartu. Tam hned u brany potkavame Petra s kosikem, ktery se divi, ze jeste nejsme uvnitr a to jsme se domlouvali, ze daji vedet, na americky mobil je ale zavolat nenapadlo.
Jeli jsme hledat zbytek vypravy a postupne jsme se nasli. Domluvili jsme se, ze Petr, Tom a Pavel pojedou na letiste a az se vrati, tak daji vedet a zbytek bude nakupovat jidlo. Zaciname nakupovat nejprve hadry a pak chceme prejit na jidlo.
[
Kupuji si:
2x Golfove rukavice Callaway – syntetika 2ks za 15 USD
1x Golfova rukavice Callaway – cabreta za 14,50USD
100ks tycek za 2USD
Ksiltovku Callaway za 14USD
3x kosile za 5,7,12 USD (velikost 38 - M)
Travel stativ na fotak 13USD
Krabicku Nivey za 7USD
]
Nakupujeme jidlo, dorazeji kluci z letiste a nejak se tak vzajemne ztracime, takze vyrazime z WM kolem 1400. Vyrazime na dalnici 15, kde je zase docela divoce a snazime se najit benzinku, kde bychom natankovali, v nadrzi mame jen na 75 mil. Po 20 milich nachazime a tankujeme, zatim ale nesvacime, zkusime najit nejake odpocivadlo po ceste. Za chvili sjizdime z dalnice, mirime na Price a dale do Arches, nebo Moabu. V Arches jsou kempy na rezervacku(plne na 14 dni dopredu), nebo FIFO(z first in first out, ale zde spise first come, first served) a tak mozna zkoncime v motelu nekde v Moabu. Po hodine a pul jsme to nevydrzeli a zastavili na prasne ceste, rozdelili si neco malo jidla a pokracovali v ceste.
Kolem 1830 jsme dorazili k brane parku Arches, na budce se psalo, ze je camp full, ale uplne jme tomu neverili a jeli 20 mil ke kempu. V zapadajicim slunci se skaly krasne zbarvovaly a z auta jsem zkouel neco fotit. Kdyz jsme dorazili ke kempu, opravdu byl plny, tak jsme se otocili a zamirili smer Moab. Po ceste jsme udelali dve zastavky, jednu pro vyfoceni pekneho okna ve skale, druhou pro vyfoceni vratke skaly a bourky, ktera se kvapem blizila. Pekna pisecna poustni boure, postavili jsme fotaky na stativ a zkouseli vyfotit bourku. To ale slunce jeste uplne nezapadlo, tak to s vterinovymi expozicnimi casy byl trochu problem, ale blesk se nakonec vyfotit podarilo.
Nasedli jsme a jeli dal. Kolem 2000 dorazime do Moab a zjistujeme, ze nebude snadne nalezt volne pokoje. Na nekolikaty pokus ale nachazime slusny hotel za 129USD bez dane, ktera je cca 8 procent. Kratce koncime vsichni ve virivce a nasledne na pokoji jime cinske polevky a domlouvame se, ze zitra vstaneme v 0600 a pujdeme brzo na snidani a pak do Arches. Cca v 2315 vypiname televizi a jdeme spat. Na tachometru aut mame najedo jiz 5666km.