Odkazy
Prohledat tento blog
Archiv blogu
-
▼
2009
(45)
-
▼
září
(41)
- Den dvacaty devaty
- Den dvacaty osmy
- Den dvacaty sedmy
- Den dvacaty sesty pokracovani
- Den dvacaty sesty
- Den dvacaty paty
- Den dvacaty ctvrty
- Den dvacaty treti
- Den dvacaty druhy - pokracovani
- Sequoia fotky
- Den dvacaty druhy
- Den dvacaty prvni
- Den dvacaty
- Den devatenacty
- Den osmnacty
- Den sedmnacty
- Den sestnacty
- Den patnacty
- Den ctrnacty
- Den trinacty
- Den dvanacty
- Out of signal
- Den jedenacty
- Fotky
- Den desaty
- Den sedmy
- Komentare
- Den devaty
- Den osmy
- Den paty - pokracovani
- Den sesty
- Predmluva
- Den ctvrty - pokracovani
- Den paty
- Den ctvrty
- Den treti - pokracovani
- Den treti
- Den druhy
- Den prvni
- Cesta z mesta
- NY
-
▼
září
(41)
Den dvacaty treti
16:31 | Vystavil
ufonek |
Upravit příspěvek

Rano se budime v 0745, je pekna zima, svetlo, ale slunce nikde. Kemp je poloprazdny, vsude se prohaneji veverky stipacky a hejna ptaku ruznych barev. Na zachode neni ani zasuvka, studena voda cloveka docela probere. Prevlekam teplaky, beru si kratasy, nazouvam trekovky, ktere za 5 minut menim na sandaly. Nachazim na noze blechu a par krasnych stipancu. V prospektech byly napsany krasne nemoci, ktere zde muzeme chytit, mor, zapadonilska horecka a dalsi radostne veci.
Varime vodu na plynovem varici, bomba mele z posledniho, pri druhe varce blafne a je konec. K snidani mame dva platky toastoveho chleba s marmeladou a caj, ale hlad nemame. Balime veci a planujeme program. Nejprve navstevnicke centrum, pak general Sherman, muzeum a pryc z parku. Ales oskrabava z napul ohoreleho polinka uhliky, abychom ho mohli znovu pouzit, Pavel uz to radeji ani nekomentuje.
Kolem 0900 vyrazime k navstevnickemu centru, ktere je hned u kempu. Ales, ja a Vasek jdeme nejprve na postu poslat pohledy, opatruji je timestampem, tak jsem zvedav, jestli dorazi driv nebo pozdeji, nez ja. V navstevnickem centru maji pohledy a brozurky o sekvojich, utracim asi 45USD. Zaujme nas nastenka Crystal cave – jeskyne, ktere jsou v tomto parku a jsou krasoveho charakteru. Kupujeme listky za 15 USD na jednoho a vybirame si cas 1400. Balime se a vyrazime smer general Sherman. Predtim jeste chvili pozorujeme rangera, jak se pokousi otevrit manzelskemu paru nastartovane auto. Americka auta maji totiz zvlastni schopnost, kdyz e nechate delasi dobu s klickem v zapalovani, tak se zamknou. Tomas nam to stale opakuje, ale cas od casu je nase auto zavrene a klicky v zapalovani. Vasek bere fotak a chce si to fotit, my ale nasedame do aut a tak radsi jede s nami.
Po 100m nas zastavuje pani s velkou ceduli stop. Je 0915 a rika nam, ze cesta se otvira v 10. Otacime se a jedeme cekat k navstevnickemu centru, kde se stale ranger snazi otevrit auto. Ma na to specialni polstarek nafukovany pres balonek a nakonec se mu to podari. Nachazim WiFi sit, ale neni pripojena k internetu, Vasek jde k navstevnickemu centru.
V 0950 vyjizdime, Vasek ale nedorazi, tak ho Anicka musi jit hledat. Zatacime vlevo a za chvili jsme na parkovisti u generala Shermana, dalsi clovek s ceduli nam rika, ze cesta se opet otvira v 1100. Je 1015 a tak mame na 1,5 milovy vylet casu tak akorat. Bezime po asfaltove ceste do udoli, nahoru to bude hodne zajimave a kolem nas se tu a tam objevi nejaka Sekvoj. Neskutecne tlusty kmen, velka vyska a par zkroucenych vetvi nahore, tak tento strom priblizne vypada.
Mijime ceduli That it's. a vidime nejvetsi zijici organismus na planete. Obrovska masa dreva se majestatne tyci k obloze, obklopena japonskymi turisty. Ac se snazime, jak se snazime, strom se do objektivu proste nevejde. Delame skupinove foto a zahajujeme zpetny vystup nahoru. V 1050 jsme vsichni u aut a muzeme jet k jeskynim. Popojizdime k ceduli stop a vpravo Vasek s Alesem vidi medvedi rodinku. Menim objektiv, Tomas bere kameru a vsichni skaceme z aut a snazime se udelat nejake rozumne vypadajici snimky. Zahy jsou vedle nas dalsi turiste a ptaji se, co tam v kroviskach vidime. Medvedi se vali v trave a hreji si kozichy na slunicku, dnes asi jedli a tak o turisty nejevi zajem. Kdyz po silnici zacnou jezdit auta, medvedi rychle utecou do hlubokeho lesa.
Jedeme kolem muzea a odocujeme u velke cedule Crystal cave, cesta se zuzuje a zatacky maji mensi polomer. Vasek usnul a ostatni se divaji. Zaatacky jsou opet 2x vlevo, 2x vpravo, easy left, hard right, jako ve slavnych automobilovych zavodech. Za necelou hodinku jsme u jeskyni.
Je 1245 a premyslime, ze bychom zkusili stihnout prohlidku ve 1300. Pan rika no problem, ale nemame se zdrzovat focenim. Sebehneme serpentyny dolu, mijime poison oak a jsme pred jeskyni, kde je jiz asi 20 turistu. Pruvodce je zjevne nadsenec, v oku zapal a jazyk rychly jako bic. Spocita nas a prohlidka muze zacit. Na uvod nam dava safety instructions, niceho se nedotykat a pak nejist a nepit.
Vyrazime na 800m dlouhou cestu jeskynemi, behem niz vidime zajimave utvary, ale v Cechach mame take krasove jeskyne podobnych kvalit. Z jeskyni jsem tudiz nadsen prilis nebyl, ale aspon v nich byl prijemny chladek, asi 12 stupnu. Pan nam taky rekl, ze medvedi nemaji radi hluboke jeskyne, ale ze miluji sequoie.
Vysplhali jsme se k autu, kopli do vrtule a jeli smer muzeum. Pred navstevou muzea jsme jeste udelali odbocku na auto log - to je prujezd sekvoji autem. Jeli jsme postupne a vyfotili se u aut, ja jsem pak jeste bokem na sekvoj vylezl a postavil se nad tunel.
Dal uz jsme jeli k muzeu, dorazili jsme zhruba ve 1450 a resili jsme, jestli pujdeme dovnitr a pak na kratky 1 milovy trail, nebo jestli pojedeme jeste na parliament trail, ktery vede kolem generala Shermana. Silnice se otvirala v 1500, Ales s Pavlem uz nechteli nikam jit, tak jsme nakonec zustali.
V muzeu ukazovali sisky sekvoje, jak rostou, co je ohrozuje, kde je jich kolik atd atd. Pak jsme se vydali na trail kolem louky, kde roste asi 30 sekvoji. Po ceste zacal Vasek sbirat sisky sekvoji, upozornoval jsem ho, ze se to nesmi, Tom s Anickou si pak taky nejake vzali. Snad na to nikdo neprijde, mastna pokuta by je asi neminula.
Jdeme udolim a fotime obry, pred nami jdou dva Cesi, daleko pred nimi dav s rangerem. Uprostred trailu jsem zahledl jelena, ktery ale kvapne opustil perimetr a za chvilinku Vasek rika, hele, medved. Mlade medveda, vahove tak 100kg slo ve vzdalenosti 10m kolem nas. Ztuhli jsme, tahali fotaky a fotili. Medvide nadzdvihl Tomas, kdyz na nej blesknul, medvide se zastavilo a zle se na nas podivalo, ale pak nastesti pokracovalo dal. Doslo asi 30 metru daleko, kde zacalo ohlodavat padlou sekvoj.
Cosi velkeho se ozvalo za velkou sekvoji, ktera stala asi 30 m od nas a tak jsme cekali, ze se na nas jeste prijde podivat maminka. Pri horecnatem meneni objektivu se mi podarilo odrit ochranny plastovy obal na displej a otrit si ruku o cosi nehezkeho, ruka mi pak pekne zcervenala. Asi 10 minut jsme pozorovali medvide, zastavili skupinku turistek, ktere kdyz slyseli bear, tak dali zpatecku a pak jsme pokracovali dal k autu.
U auta uz netrpelive ceka Ales s Pavlem, nasedame do aut a vyrazime smer Yosemite. Po ceste se domlouvame, jak vyresime ubytovani a casovy harmonogram, nakonec po prostudovani papirovych nabidek se rozhodujeme pro Fresno.
Do nej prijizdime kolem 1900, je to takova americka vesnice, velka asi jako Liberec. Pred ubytovanim se chceme jeste najist, vsichni mame jeste vyherni kupony z minule navstevy, tak pada volba na Denny's. Jedeme podle adresy, kterou ma v navigacce Tom s Anickou a restauraci nachazime.
Davam si kureci kousky s hranolkami a kukurici, k tomu domaci salat, cely den jsme nejedli a tak musime doplnit vitaminy. Vasek si dava nejake houby a hlasi, ze si pak da Banana split, ktery ma zadarmo. Varuji ho, ze si ho dat po normalnim jidle je skoro sebevrazda, ale smeje se mi. Ales si dava burger, ostatni uz nevim, ale byla to taky americka vetsinou smazena jidla. Anicka studuje vyherni kupony, Vasek si objednava banana split. Kdyz mu prinesou ohromny talir plny zmrzliny, trochu mu usmev ztuhne. Anicka hlasi, ze slevy se vztahuji jen na americke obcany, tak zertujeme, ze za to utrpeni jeste Vasek bude muset zaplatit. Vasek ji a ji a kdyz mu zbyva posledni kopecek, je videt, ze ma dost.
Nakonec to do sebe ale vsechno dostane, ale uz se vubec nesmeje, je rad, ze dojde k autu. Ales me vystrida v rizeni a jedeme smer Wallmart, abychom nakoupili nejake zasoby pro Yosemite.
Boudime, Wallmart nakonec nachazime, Ales parkuje kousicek pred vchodem, dovnitr se dostavame ve 2100. Ales a Tomas okukuji netbook za 295 USD, kupuji si dalsi kosili, bereme dva baliky dreva po 6 USD, burty, chleba, pak dlouze vybirame pivo. K pokladne prijizdime asi v 2130 a stojime ve fronte.
Pokladni k nam prichazi a rika, ze je under age. Nikdo si ho nevsimame, az na Anicku, ta rika a co? Vysvetluje, ze se nesmi dotknout naseho piva, ze musime jinam. Povolava z ustredi novou pokoadni, ktera nam pivo vezme a pritom se pta, odkud vlastne jsme. Absurdni zeme.
Za 20 minut jsme u hotelu Ambassador Inn and Suites, Anicka, Tom a Vasek jdou zaridit pokoj a jsme ubytovani. pokoj pro 4 stoji asi 65USD, snidane v cene, ale je v blizkem McDonaldu. WiFi v hotelu maji, tak po dlouhe dobe posilam denik, hledame ubytovani v San Franciscu. O vikendu je to skoro nemozne, nakonec bereme ubytovani u letiste kousek od Golden Gatu. Domlouvame budik na 0700 a kolem pulnoci usiname.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
0 komentářů:
Okomentovat