Rano zacinaji zvonit budiky, je 0800, Ales skace z postele, jdeme na snidani, kde uz je samozrejme Tom s Anickou. Pred nami se snidani prehnalo stado Japonskych turistu, kteri vcera dorazili, ale bud toho moc nesnedli, anebo uz to doplnili. Za 10 minut dorazi zbytek equipy – Vasek – a znovu se ujistujeme na planu. My jedeme do Sequoie a zkusime zabrat kemp. Kdyby se to nepovedlo, tak sraz dalsi den v 0800 u visitors centra v parku.
Jdeme preskladat auta, sklopit zadni sedacky, nahazet vsechen bordel do kufru. To se nam behem nejakych 20 minut dari a v 0915 se loucime a vyrazime na pout.
Cestou chceme jeste navstivit hrbitov letadel, ktery by mel byt u mestecka Mojave. Vyjezd z Los Angeles je pomaly, ale bezproblemovy, narazime na par zacp, vsechno je velka kolona, ale jinak pohoda, ridi Ales, Vasek naviguje, ja pisu denik. Projizdime kolem McDonalda a Vasek nas presvedcuje, ze bychom mohli zastavit na zmrzlinu, nenavist k mekaci uz ho asi opustila. Kolem 1100 jsme v Mojave, ale pokud je to hrbitov letadel, tak je v arealu letiste, kam se nesmi. Z dalky vidime par desitek letadel, asi 10 B747, spoustu mensich, ale nikde se neda zastavit. Nad mestem je taky velky zastup vetrnych elektraren. pokracujeme na Sequoiu a porad pisu denik, ktery je momentalne aktualni.
Balim pocitac a pomalu usinam, budi me az brzdeni, nekam sjizdime, jezero, rekreacni oblast, ze bychom byli konecne na miste? Je asi 1400 a kluci dostali hlad, ale v kufru prakticky nic neni. Stridam Alese, do Sequoii zbyva jen 35 minut. Jedeme peknymi zakruty a za chvili jsme u brany parku. Na ceduli je napsano, ze nas kemp je volny. Dostavame mapu a parkove noviny, zaciname stoupat. Povolena rychlost je 25mph, zridka 35 mph, ale zatacky o moc vyssi rychlost nedovoluji, mnohdy naopak. Na doporucene 10mph je skoro sebevrazda jet rychleji, svodidla tu neznaji a pri 15mph se uz auto pekne naklani. Vyjizdime nahoru, abychom v zapeti zase jeli dolu, dojizdime turisty v kabrioletu, kteri se sunou jako sneci a tak se za nami tvori vlacek.
Stoupame uplne nahoru, z nadmorske vysky 600 m pres 2000m k finalnim asi 2200m. Dvakrat krut doleva, dvakrat doprava, pripadam si jako na poutove atrakci s auticky na elektrinu. Ke konci stoupani se automatu uz nechce, zacina poskakovat a tak se zaciname bat, ze nas tu nekde necha ve stychu.
Nakonec se ale nahoru doplazime, po par kilometrech zahledneme Strom. Skutecne Strom s velkym S. Obrovsky kmen a obrovske sisky, kmen barvy blata, jakoby byl z vosku nebo plasteliny. Za chvili mijime dalsi a dalsi a dalsi, nadhera. Projizdime kolem 3 tesne u sebe, u nich spousta turistu, kteri je nedockave foti. Po par kilometrech se vlacek zastavuje, lidi vypinaji motory a vystupuji. Asi jsme dojeli k uzavirce, ktera byla dlouho predem avizovana. Je tomu skutecne tak, zdrzeni muze byt az hodina.
Jdeme se s Alesem podivat na zacatek fronty, ale nikde ji nevidime, zato nachazime obri sekvojovou sisku a radu corvet, rizenych nemeckymi turisty. Vracime se zpet a za 10 minut se kolona dava do pohybu. Doufam, ze se kemp nezaplni pred nami jedoucimi auty, velka cast jich na krizovatce miri prave do naseho kempu. Cekame ve fronte asi 5 aut a porad je volno, ranger nam prideluje misto 198 pro 2 auta, 2 stany a 6 lidi.
Dorazime na misto, rozbalujeme stany, jedeme do visitors centra, kde by mel byt i nejaky market. Dorazime tam kolem 1650, bchod ma do 1745. U vchodu vidime drevo, mensi za 7,75, vetsi za 8,75. Chceme koupit drevo, ale Vasek rika, ze u stanu mame dreva spoustu, ze je zbytecne kupovt drahe drevo. Zjistujeme, ze tu maji chleba za 3,75, salam taktez. Resime, co k veceri, Vasek navrhuje spagety. Moc se mi nechce mit spagety bez syra, ale nakonec v chladaku syr nachazim za 2,75.
pokracovani priste....
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
0 komentářů:
Okomentovat