Zastavujeme v 2105 na pumpe, prevlekam se do teplaku a bereme plnou, stridam
Alese v rizeni, ve druhem aute bude ridit Tomas. Ceka nas prujezd Chicagem,
doprava pomalu zacina houstnout. Na pumpe nemaji WiFi, kupuju si large
espresso, aby se mi v noci dobre jelo. Vyrazime a s kazdou mili, kterou se
blizime Chicagu je aut vic a vic. Najednou je silnice osvetlena, jsme v
Chicagu. Ze 3 proude dalnice se stava 6 prouda, pak se paralelne objevui
dalsi 3 pruhy. Je uz tma, snazime se rozpoznat svetla Sears Towers, ale zatim
nic. Rychlost se pozvolna zvysuje, nektere pruhy jedou pres 75, my jedeme
predpisovych 58.
Semtam vidime merici hlidky, jak zastavuji auta, propletame se dal. Dostat se
pres 2 pruhy doleva, kdyz nas sjezd ceka za 3 mile zacina byt obtizne. Chce
to pevne nervy – zapnout blinkr a pomalu se blizit k care, on pak nekdo
zpomali. Dalnice se opet rozpada, dva pruhy nahoru, dva doprava, jeden rovne
a dva doleva, sila, neco takoveho jsem si nedokazal predstavit. Hlasi se nam
druhe auto, kde ze jsme. Sleduji druhou paralelni minidalnici a na ni druhe
auto, ale jedeme dobre. Silnice se slevaji v 5 proudovku. Jedeme dal a provoz
se zastavuje, zeby kolona ve 2200? Za par chvil se opet rozjizdime, najednou
vidime Vysokou budovu, to musi byt ST. Cast auta foti, ja se snazim drzet
smer a rychlost. Mijime veze a pokracujeme dal, provoz pomalu ridne.
Za Chicagem nas ceka dlouhe omezeni rychlosti na 45, jedeme tak asi 45 minut,
cele auto uz spi. 45 dodrzuji kupodivu vsichni, pouty zacinajici na 1000USD
asi vetsinu lidi odradi. jedeme dal a dal, silnice tmavne, osvetleni je pryc,
jsme z Chicaga. Semtam vidime nocni hlidku, jednou dokonce na moste,
prohodime par slov pres vysilacku, posloucham nejake mistni radio. Jedem dal
a dal po vesmes prazdne silnici, dalsi udalost za 230 mil. Spotrebu mame
26mil na galon, takze pod 10 litru, to je u 3.8l motoru uspech, skoda, ze
nejde vytocit do vyssich otacek. Tma houstne, mesic je temer v uplnku. Kava
je uz chladna, ale porad se da pit, citim se v pohode. Jedu prvni, protoze
mame vykonnejsi dalkova svetla.
Jedeme a jedeme, je 2300, 0000, 0100, na silnici se zacina objevovat mlha. Ne
klasicka ceska, ale vzdy jen v doliku, za to ale docela poradna, nechce se mi
moc brzdit a vetsinou ani neodhadnu, jak moc husta je, tak do ni vletam s
nohou na brzde a 68milemi na tachometru.
Pomalu zacinam potrebovat zastavit, preci jen po 5 hodinach jizdy uz mam
slusne ztuhly krk a na zachod bych si taky zasel, benzinka ale nikde. V 0147
vidime sjezd, tak brzdime a zastavujeme, benzin ale neberem.
Resime, jestli pojedeme dal, nebo budeme stridat ridice. Jdu si koupit na
benzinku energy drink, maji dokonce i efedrinove tablety. Nakonec se
stridame, ridi Vasek a Petr, Ales spi a ja davam pozor na spolujezdci.
Popojim hnusny energeticky drink a najednou najizdi zprava dodavka, ktera
mizi v doliku a pak zacne brzdit. V tu chvili mam pocit, ze vidim pomalu
jedouci neosvetlene auto, ktere se sine nasim pruhem. Tak upozornuju Vaska,
ale ukazuje se, ze to byl zrakovy klam. Uz bych asi mel jit spat, ale trochu
se bojim toho, aby Vasek nezaspal.
Jedem dal a pomalu odpadam, na chvili vzdycky "omdlim", abych se pak vzbudil,
prohodil s Vaskem par slov a pak zase vytuhnul. Zastavujeme na benzince a
bereme plnou. Jedeme naprosto prazdnou a rovnou silnici, semtam jsou osklive
brzdne stopy, asi tu uz skoncilo hodne hrdinu. Zachumlan do mikiny uz vubec
nejsem schopny davat pozor, koncim.
Probouzim se a jedeme s kopce, v dalse synchronne blikaji cervena svetla. Co
to sakra je, resime s Vaskem. Pristavaci draha, tipuji, nakonec to je ale
obri vetrna farma. Kazda vrtule ma na sobe cervene blikajici svetlo, jsou ale
mnohem mensi, nez ktere zname od nas, na vysku tak 20m. Jedem dal a semtam
strejchneme pravou cast silnice, je cas zastavit. Z vysilacky zpredu se take
ozyva, mam toho dost, stavime, za 2 mile benzinka. Petr brzdi na 30 mil a
naprosto suse prejezd prejizdi, nechapeme, ale jedeme za nim. Ptame se co je,
proste zapomnel zastavit, je vazne na case se vymenit. Je 0500 a na dalsim
sjezdu sjizdime, Petr ale zataci doprava a brzdi pred nejakym domem, kde
okamzite zacina stekat pes. Odvazne jde na zachod ke stromu, doufam, ze se
majitel domu neprobudi a nebude strilet. Rychle se prohazujeme, jdu dozadu,
Ales ridit a jedeme dal.
Alese v rizeni, ve druhem aute bude ridit Tomas. Ceka nas prujezd Chicagem,
doprava pomalu zacina houstnout. Na pumpe nemaji WiFi, kupuju si large
espresso, aby se mi v noci dobre jelo. Vyrazime a s kazdou mili, kterou se
blizime Chicagu je aut vic a vic. Najednou je silnice osvetlena, jsme v
Chicagu. Ze 3 proude dalnice se stava 6 prouda, pak se paralelne objevui
dalsi 3 pruhy. Je uz tma, snazime se rozpoznat svetla Sears Towers, ale zatim
nic. Rychlost se pozvolna zvysuje, nektere pruhy jedou pres 75, my jedeme
predpisovych 58.
Semtam vidime merici hlidky, jak zastavuji auta, propletame se dal. Dostat se
pres 2 pruhy doleva, kdyz nas sjezd ceka za 3 mile zacina byt obtizne. Chce
to pevne nervy – zapnout blinkr a pomalu se blizit k care, on pak nekdo
zpomali. Dalnice se opet rozpada, dva pruhy nahoru, dva doprava, jeden rovne
a dva doleva, sila, neco takoveho jsem si nedokazal predstavit. Hlasi se nam
druhe auto, kde ze jsme. Sleduji druhou paralelni minidalnici a na ni druhe
auto, ale jedeme dobre. Silnice se slevaji v 5 proudovku. Jedeme dal a provoz
se zastavuje, zeby kolona ve 2200? Za par chvil se opet rozjizdime, najednou
vidime Vysokou budovu, to musi byt ST. Cast auta foti, ja se snazim drzet
smer a rychlost. Mijime veze a pokracujeme dal, provoz pomalu ridne.
Za Chicagem nas ceka dlouhe omezeni rychlosti na 45, jedeme tak asi 45 minut,
cele auto uz spi. 45 dodrzuji kupodivu vsichni, pouty zacinajici na 1000USD
asi vetsinu lidi odradi. jedeme dal a dal, silnice tmavne, osvetleni je pryc,
jsme z Chicaga. Semtam vidime nocni hlidku, jednou dokonce na moste,
prohodime par slov pres vysilacku, posloucham nejake mistni radio. Jedem dal
a dal po vesmes prazdne silnici, dalsi udalost za 230 mil. Spotrebu mame
26mil na galon, takze pod 10 litru, to je u 3.8l motoru uspech, skoda, ze
nejde vytocit do vyssich otacek. Tma houstne, mesic je temer v uplnku. Kava
je uz chladna, ale porad se da pit, citim se v pohode. Jedu prvni, protoze
mame vykonnejsi dalkova svetla.
Jedeme a jedeme, je 2300, 0000, 0100, na silnici se zacina objevovat mlha. Ne
klasicka ceska, ale vzdy jen v doliku, za to ale docela poradna, nechce se mi
moc brzdit a vetsinou ani neodhadnu, jak moc husta je, tak do ni vletam s
nohou na brzde a 68milemi na tachometru.
Pomalu zacinam potrebovat zastavit, preci jen po 5 hodinach jizdy uz mam
slusne ztuhly krk a na zachod bych si taky zasel, benzinka ale nikde. V 0147
vidime sjezd, tak brzdime a zastavujeme, benzin ale neberem.
Resime, jestli pojedeme dal, nebo budeme stridat ridice. Jdu si koupit na
benzinku energy drink, maji dokonce i efedrinove tablety. Nakonec se
stridame, ridi Vasek a Petr, Ales spi a ja davam pozor na spolujezdci.
Popojim hnusny energeticky drink a najednou najizdi zprava dodavka, ktera
mizi v doliku a pak zacne brzdit. V tu chvili mam pocit, ze vidim pomalu
jedouci neosvetlene auto, ktere se sine nasim pruhem. Tak upozornuju Vaska,
ale ukazuje se, ze to byl zrakovy klam. Uz bych asi mel jit spat, ale trochu
se bojim toho, aby Vasek nezaspal.
Jedem dal a pomalu odpadam, na chvili vzdycky "omdlim", abych se pak vzbudil,
prohodil s Vaskem par slov a pak zase vytuhnul. Zastavujeme na benzince a
bereme plnou. Jedeme naprosto prazdnou a rovnou silnici, semtam jsou osklive
brzdne stopy, asi tu uz skoncilo hodne hrdinu. Zachumlan do mikiny uz vubec
nejsem schopny davat pozor, koncim.
Probouzim se a jedeme s kopce, v dalse synchronne blikaji cervena svetla. Co
to sakra je, resime s Vaskem. Pristavaci draha, tipuji, nakonec to je ale
obri vetrna farma. Kazda vrtule ma na sobe cervene blikajici svetlo, jsou ale
mnohem mensi, nez ktere zname od nas, na vysku tak 20m. Jedem dal a semtam
strejchneme pravou cast silnice, je cas zastavit. Z vysilacky zpredu se take
ozyva, mam toho dost, stavime, za 2 mile benzinka. Petr brzdi na 30 mil a
naprosto suse prejezd prejizdi, nechapeme, ale jedeme za nim. Ptame se co je,
proste zapomnel zastavit, je vazne na case se vymenit. Je 0500 a na dalsim
sjezdu sjizdime, Petr ale zataci doprava a brzdi pred nejakym domem, kde
okamzite zacina stekat pes. Odvazne jde na zachod ke stromu, doufam, ze se
majitel domu neprobudi a nebude strilet. Rychle se prohazujeme, jdu dozadu,
Ales ridit a jedeme dal.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
0 komentářů:
Okomentovat