V 0115 me budi divne zvuky, chvili posloucham, ale nakonec usinam. V 0320 se budim znovu, slysim kovove mlaceni, mozna se kdesi daleko medved dobyva do jidelniho kontejneru, v tomto parku by meli byt medvedi nejagresivnejsi. Znovu usinam a budim se az v 0600, kdy vstava Pavel, Tom a Anicka a vari si caj. Uz se jen hreji ve spacaku, venku je pekna zima, odhadem okolo 5 stupnu. V 0700 vstavame vsichni ostatni, varime caj a snidame chleba s marmeladou. Vyrazujeme veci, ktere uz muzeme s klidem vyhodit. Pavel vyhazuje spacak a karimatku, vyhazujeme nektere hodne spatne konzervy a prazdne barely s vodou. Tomas si hraje na pozarnika, bere do ruky lahev s benzinovym podpalovacem a leje ji do ohne s Pavlovym komentarem, “Chce to benzin.” Kdyz se vracim ze zachoda, benzin uz jim dosel a ani nevznikly zadne skody na majetku nasem, ani cizim. Jeste resime zkrivene brzdove kotouce, asi se zkrizily behem cesty ke Crystal cave. Vasek si stezuje, ze jezdim moc rychle, ze to brzda plyn musel zaspat.
V 0840 vyrazime na cestu k jezeru Mono Lake, z ktereho by mely vystupovat zajimave skalni utvary. Opoustime park a Vasek se snazi dohnat Tomase, nehledi na povolenou rychlost 55 a riti se z kopcu serpentynami 65. Jemne ho upozornujeme, ze by mohl zvolnit, ale moc nas nebere vazne, v jedne zatacce se uz aktivuje system ESP a zadek nam lehce uplaval doprava smerem ze srazu. Vidim za okynkem kilometrovou propast dolu a neni mi nejlepe. Zastavujeme na foceni a Tomas rika, ze bychom meli trochu zvolnit, Vasek si to nastesti bere k srdci a dal uz jedeme povolenou rychlosti. Dorazime k Mono Lake a jdeme si ho prohlednout, zjistujeme, ze k velkym skalnim utvarum je to jeste pekny kousek, asi 5 mil po silnici a 1 mile pesky, takze to vzdavame a jedeme dale, do statniho parku Bodie.
Cesta trva asi 30 minut a u brany nas vita ranger, ktery vypada jako zlatokop, dlouhe fousy, sle a zvlastni kalhoty. Vstup je 5 USD za osobu. Zajizdime na parkoviste a vidime pekne drevene domecky, za casu zlate horecky tu bydlelo az 10 000 lidi, mesto ale zdecimovaly dva pozary, posledni v pulce 20. stoleti. Cele mesto bylo zalozeno tusim v roce 1859 a od roku 1870 se zde intenzivne tezilo.
Videli jsme asi vsechny hlavni budovy – hotel, hospodu, holice, telocvicnu, banku, vezeni a hrbitov. Zdalky jsme videli i dul, ale tam se musi jen s pruvodcem a prohlidka zacina ve 1400 a to se nm cekat nechtelo. Vyrazili jsme tedy ve 1225 do San Francisca, ve kterem bychom meli byt 2,5 dne.
Po ceste pisu denik, pak znaven usinam. Zdali slysim Alesuv hlas, vyborne, jsme na dalnici a pak najednou skub, skub, skub, jedeme peknymi serpentynami. Vasek zase zapomnel na slusne vychovani a tak je projizdi dost drsnym zpusobem, kdyz na chvili stavime, abychom pustili auta pred nami, tak nam brzdy smrdi az do kabiny. Budim se a dokoncuji denik, je konecne zase aktualni, asi zacnu vybirat fotky na web. Coz mi pripomina, zapomnel jsem pred 4 dny napsat, ze se nam ozval Petr, dorazil v poradku, ale pri ceste zpet se mu zase ztratilo zavazadlo.
Brzdime, abychom natankovali u pumpy,ceny jsou rozdilne pri placeni kartou a hotove. Pri odjezdu nam prichazi SMSka od Anicky, ze jsou asi 15 mil pred nami a nalezli pizzerii. Jedeme za nimi, trochu se zamotavame v Sonore, ale nakonec stastne dorazime do spravne restaurace v Oaklandu, do San Francisca je to slaba hodinka. Objednavame si XL pizzu Hawaii za 26USD, takze pro jednoho vyjde obri pulka na 13. Za 20 minut mame dojedeno, Tomas jede jeste natankovat a my jedeme vstric SF, je asi 1700.
Dalnice se rozsiruje a doprava houstne, proti nam prakticky stoji, do SF 70 mil, ze by dlouha patecni zacpa? Po par desitkach mil se dalnice zastavuje, ukazatele ukazuji, ze nas cekaji mytne brany pred mostem vedoucim do SF.Za prujezd jsme zaplatili 4 USD a jeli pres 3 mosty. Po ceste resime, jestli pojedeme na Golden Gate, nebo ne, nakonec se domlouvame na rozdeleni, venku uz je tma a tak bychom stejne skoro nic nevideli.
Jedeme na jih do hotelu Travelodge blizko Sanfrancisckeho letiste. Zaparkovali jsme pred a ja s Vaskem jsme sli resit ubytovani. Nakonec bylo vse, jak jsme cekali, jeden pokoj za 59, druhy za 57, to je na sobotu a nedeli velice slusna cena. Pokoje jsou vybaveny klasicky, klimatizace, fen, televize s 30 kanaly a wifi na pokoji. Bohuzel AP nekomunikuje s moji bezdratovou kartou v netbooku, takze muzu pouzivat jen svuj mobilni telefon.
Za hodinu prijela Anicka s Tomasem, vzali si klic od sveho pokoje a sli jsme spat.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
0 komentářů:
Okomentovat